Choď na obsah Choď na menu
 


Krevetárium - 6.číslo

11. 6. 2011

Sľúbil som, že v tohto týždňovom čísle Krevetária sa budeme rozprávať o najznámejšej krevetke na svete - Amanovej krevetke a svoj sľub aj splním.

 

Obrázok

Krevetka Amano (lat.názov Caridina multidentata, omnoho častejšie však používaný názov Caridina japonica) je bezpochyby najznámejšou krevetkou na svete. České alebo slovenské meno zatiaľ nemá, hovorí sa o nej ako o Japonici, Krevetke Amano alebo jednoducho o CJ. Zato má japonské meno, pod ktorým ju už v 80-tych rokoch minulého storočia preslávil najznámejší akvarista na svete Takashi Amano: Yamato Numa-ebi. Amano tieto krevetky používa do svojich novozaložených nádrží a po ich zabehnutí krevetky premiestni a nechá už len akúsi upratovaciu čatu. Vďaka tomu sa tento postup stal na celom svete veľmi známy, no treba povedať, že CJ, tak ako žiadny iný živočích nie je dokonalým ničiteľom rias a ak svoje krevetky kŕmite umelou stravou viac ako 2x týždenne (podľa vlastnej skúsenosti), tak sa na riasy pravdepodobne viac či menej vykašlú.

 

Čeľaď: Atyidae

Rozšírenie: Japonsko, Taiwan, Kórea.

Veľkosť: 3cm(samci) - 5cm(samičky)

Teplota: 18 - 28 °C (pri vyšších umiera)

pH: 6-8

Tvrdosť: 6-20 °dGH

Pri nákupe tejto krevetky si dávajte pozor, či kupujete správny druh. Často je pod týmto názvom predávaný iný druh. CJ má na chrbte svetlý pozdĺžny pás, podobne ako druh neocaridina. CJ však majú typické bodky alebo čiarky na bokoch. CJ je taktiež najväčšou z riasožravých krevetiek. Čo sa týka odchovu, tak je mimoriadne náročný, ale je veľmi pekne popísaný na stránke Markéty Rejlkovej maniakva.sweb.cz/japonica.htm a tak túto časť (keďže s ňou nemám žiadne skúsenosti) len skopírujem:

Dostáváme se k často diskutovanému tématu, rozmnožování Caridina japonica. Hned na úvod musím konstatovat, že není vůbec snadné. V první řadě je třeba mít samici a samce (těch by mělo být raději více, velká dospělá samice produkuje obrovské množství vajíček, které by jeden samec nedokázal oplodnit). Pohlaví se u starších zvířat rozezná poměrně snadno - samec je menší a štíhlejší, tečky na bocích jsou ve 3 pravidelných řadách (nejspodnější nemusí být vidět). Samice bývají větší a zavalitější, s mohutnějším zadečkem (hlavně ty, co se už předtím rozmnožovaly), vzorek na bocích je trochu odlišný: 1. a 3. řada teček je normální, ale prostřední je tvořená spíše podélnými čárkami, které se téměř spojují v pruh. I tento znak je lépe vidět u samic, které již nosily vajíčka. Dobře krmená samice také prakticky neustále produkuje vajíčka, která jsou v těle dobře vidět jako žlutošedá hmota na hřbetě.

Máme-li v akváriu aspoň jeden pár dobře živených krevetek, dříve nebo později bude samička vajíčky zaplněná a připravená k páření. Předchází mu zběsilé plavání samců sem a tam a všeobecný neklid mezi krevetkami. K páření dochází často v noci, takže se vám ho nejspíš nepoštěstí zahlédnout. Samice, pokud ještě není připravená, samce prudce odhání... a tito mezi sebou mohou bojovat. Často se samicí kopuluje několik samců. Nejprve ji sedí na zádech (viz foto dole) a pokud samice nic nenamítá, přesunou se pod ní a oplodní ji pomocí přeměněných končetin.
Za 1 nebo 2 dny poté už samice nosí oplozená vajíčka na spodku zadečku, na plovacích nožkách (viz fotografie vlevo). Občas s nimi zatřese a tak k nim pustí prokysličenou vodu. Některé zdroje udávají maximum 2000 vajíček na jednu snůšku, běžnější je počet několika set, což je i tak úctyhodné množství. Samička vajíčka nosí cca 4-6 týdnů (může být i méně nebo více, podle teploty), po tuto dobu ji můžeme nechat normálně v akváriu. Okamžitě začne produkovat nová vajíčka a často již několik dnů poté, co donosí jednu snůšku, páří se znovu a začne nosit další. V případě, že by vajíčka během několika málo dní zmizela, nebyla oplozená.
Obrovské množství vajíček, které Caridina japonica produkuje, je vyváženo složitostí dalšího vývoje. Odchovat byť jen několik jedinců do prodejní velikosti je velkým úspěchem. Z vajíček se vylíhnou planktonní (volně plovoucí) larvy, které svůj vývoj prodělávají v mořské nebo brakické vodě. Pozor ale, i když dospělé krevetky mohou tolerovat určité množství soli (liší se to populace od populace), pro vylíhnutí larev je nutná voda sladká! Přelovíte-li samici do osolené vody ještě s vajíčky, riskujete tím její zdraví a docela určitě se nedočkáte žádných larev. Samici odlovíme předtím, než pustí larvy, do připravené menší nádoby. Stupeň vývoje vajíček je patrný při bližším pohledu, před vylíhnutím bývají patrné oči budoucích larev (miniaturní černé tečky - naopak celkové zbarvení vajíček je světlejší než na počátku). Moje krevetky pouštěly larvy vždy 28. nebo 29. den po páření, naprosto přesně. Nestihneme-li samici odlovit, můžeme v zatemnělém akváriu přilákat larvy za světlem do jednoho rohu a odsát je hadičkou. Jsou miniaturní, sotva 2 mm, ale ryby si na nich rády pochutnají. K jejich uvolnění dochází nejčastěji večer nebo v noci.
Caridina japonica se rozmnožuje v řekách blízko ústí, vylíhnuté larvy se po proudu dostávají do moře a tam se vyvíjejí několik týdnů - už jako malé krevetky se pak aktivně vracejí do řek. Tomu je třeba přizpůsobit se při jejich odchovu. Abych pravdu řekla, mně se jejich odchov zatím nezdařil. Mimo jiného mi 3 samice zemřely bez zjevné příčinny v době, kdy měly pustit larvy, nebo těsně poté. Proč tomu tak bylo, je pro mě záhadou. Každý z těch případů se stal v různou dobu a ostatní krevetky byly naprosto v pořádku. Každé další "těhotenství" jsem tedy sledovala s obavami. Kromě toho se z vajíček vylíhlo jen malé množství larev, nebo jsem larvy nenašla vůbec. Problém je v tom, že se někdy larvy líhnou v průběhu několika dní (z vajíček, která už samice pustila)... to jsem předtím nevěděla.
Protože nechci opisovat cizí články, v zájmu úplnosti tohoto textu shrnu jen obecně známé fakty o péči o larvy. Zájemcům o konkrétní zkušenosti chovatelů pak doporučuji níže uvedené odkazy (není třeba asi připomínat, že co fungovalo jednomu, u druhého naprosto selhalo - je tedy nutné najít si vlastní "recept" na odchov CJ).

Larvy není třeba na slanou vodu přivykat postupně, prostě je přelovíme do připravené nádrže (stačí malé akvárium o obsahu řádově litrů) s mořskou/brakickou vodou. Někdo dosáhl největšího úspěchu v brakické vodě (17 g/l), jiný zase až při použití mořské vody (35 g/l) - tato varianta je zdá se doporučována častěji. Sůl je lépe použít mořskou nejodidovanou (dá se sehnat v akvaristice), ale není vyloučený úspěch ani s kuchyňskou solí. Larvy potřebují slanou vodu nejpozději do 6.-10. dne, přelovit je můžeme ale hned. Pro jistotu můžeme použít nějaký protiplísňový přípravek (acriflavin apod.).

Jako krmení se hodí cokoliv, co je dost drobné (mikroskopické řasy, nadrobené tabletky, kvasnice, nauplie artémie, tekuté krmivo pro potěr apod.). Krmit se hlavně musí často a dost. Provádíme časté výměny menšího množství vody, salinitu udržujeme pořád stejnou. Není třeba filtrovat (nebezpečí nasátí larev), ani vzduchovat (tady zase hrozí, že se na larvu nabalí miniaturní bublinky a pak uvízne uchycená na hladině), teplota stačí aspoň 22°C. Po zhruba šesti týdnech (nemusí být pravidlem, a také se čas může velmi lišit i u jedinců jednoho vrhu) se mění pozice larvy z vertikální na horizontální a miniaturní krevetky (cca 5 mm) už se pohybují jako dospělci, hledají potravu na zemi a na povrchu předmětů (to do určité míry umí už předtím). Po této přeměně máme vyhráno. Krevetky je možné přelovit do sladké vody, opět není nutné postupně vodu měnit, změnu můžeme provést skokově. Ztráty by pak už měly být minimální (což zdaleka neplatí o předchozích stádiích).

Pro úplnost dodávám, že jsou poměrně věrohodně doloženy i odchovy CJ ve sladké vodě! Většinou se jednalo o ojedinělé přežití několika jedinců. Velká část článků na internetu, která se týká odchovů ve sladké vodě, vychází ale z mylného určení druhu (jedná se o krevetky rodu Neocaridina nebo jiné).

Obrázok

Obrázok 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 O 2 týždne sa v 7.čísle Krevetária budeme rozprávať o najznámejšom akvaristovi na svete, už čato krát spomínanom Takashim Amanovi. Budúci týždeň bude patriť vyhláseniu 10.miesta v rebríčku ,,Najzaujímavejšia ryba na svete". 

 

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Zatiaľ nebol vložený žiadny komentár.